Světový den recyklace, vyhlášený OSN na 18. března, připomíná, že odpad není koncem, ale začátkem nového cyklu. Jedním z nejcennějších materiálů, se kterými stále neumíme efektivně hospodařit, jsou baterie. Přitom ze 100 kg baterií lze získat až 74 kg vzácných kovů, jako jsou kobalt, nikl či měď – suroviny, o které se dnes svět doslova pere.
Rekordní sběr vs. realita černých popelnic
Podle statistik neziskové společnosti ECOBAT odevzdali čeští spotřebitelé za posledních 16 let k recyklaci téměř 23 000 tun přenosných baterií. V roce 2025 vybral ECOBAT rekordních 2 287 tun, což pokrývá 49 % baterií uvedených na trh. Přesto zbývající polovina končí tam, kde nemá.
„Jinde než v recyklačních linkách skončilo za posledních 16 let neuvěřitelných 30 000 tun baterií. Zhruba třetina z nich skončila ve spalovnách a je nenávratně ztracena,“ varuje Kateřina Vránková, obchodní ředitelka společnosti ECOBAT.
Alarmující jsou zejména statistiky tzv. „baterií v koši“. Rozbory směsného komunálního odpadu, které pravidelně provádí Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí (ISNO), ukazují, že nebezpečný odpad tvoří sice jen 0,5–1 % hmotnosti popelnice, ale v celkovém objemu jde o kritické množství. „Odhadujeme, že v černé popelnici u průměrného českého paneláku skončí ročně 20 až 50 kusů baterií na jednu jedinou domácnost. To je obrovské plýtvání zdroji i zbytečné environmentální riziko,“ doplňuje Kateřina Vránková.
Šuplíky plné rizik
Kromě popelnic jsou velkým problémem naše domácnosti. Podle průzkumů aktuálně v českých šuplících leží přibližně 132 milionů kusů baterií. Lidé si často neuvědomují, že hromadění starých článků, zejména těch lithiových, představuje v případě mechanického poškození nebo zkratu reálné riziko vzniku požáru.
Budoucnost jménem „Second Life“
Aktuálním trendem, který ECOBAT aktivně prosazuje, je druhý život baterií (Second Life). Je důležité jej odlišovat od recyklace: Second Life dává baterii nový účel dříve, než se rozemele na suroviny. Týká se to zejména akumulátorů z elektromobilů, které po poklesu kapacity skvěle poslouží jako statická úložiště pro solární elektrárny.
Podpora tohoto byznysu je dnes klíčovým technologickým trendem. V rámci ECOBATu je nárůst tohoto odvětví skokový: zatímco v roce 2024 bylo k opětovnému použití (re-use) předáno 9,257 tun baterií, v roce 2025 už toto množství dosáhlo 51,5 tun. Tyto baterie tak místo recyklace posloužily k výrobě nových energetických systémů.
Recyklace jako otázka geopolitiky a bezpečnosti
Nutnost recyklovat už není jen „zeleným tématem“, ale otázkou evropské nezávislosti. Čína dnes kontroluje 74 % světové rafinace lithia a 90 % kapacit vzácných zemin. Evropa naproti tomu dováží 90 % surovin a z recyklace zatím kryje pouze zhruba 1 %.
Tento stav má změnit Evropský akt o kritických surovinách (CRMA) z roku 2024. Ten stanovuje, že do roku 2030 musí EU pokrýt 15 % své spotřeby z recyklace. Navazující nařízení navíc výrobcům od roku 2031 uloží povinný podíl recyklátu (lithia, niklu a kobaltu) v každé nové baterii. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) by recyklace mohla do roku 2050 snížit potřebu budování nových dolů o 25 až 40 %.
Sběr a recyklace baterií je dnes záležitostí průmyslové a bezpečnostní politiky 21. století. Díky 28 000 sběrným místům v ČR je přitom třídění skutečně jednoduché. Stačí jen chtít.
Sběr a recyklace baterií je dnes záležitostí průmyslové a bezpečnostní politiky 21. století.
Díky 28 000 sběrným místům v ČR je přitom třídění skutečně jednoduché. Stačí jen chtít.
