V rámci školního vzdělávacího programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět a společností
Remobil, z. s. jsme provedli průzkum ve školách s cílem zjistit, jak mladá generace využívá mobilní telefony, jaké má povědomí o třídění a recyklaci mobilních telefonů a také o tom, jak zacházet s poškozenými či přehřátými bateriemi v telefonech. Průzkum zároveň mapoval, jak v rodinách nakládají s použitými mobily, které už nevyužívají.
Jak děti a náctiletí využívají mobilní telefony
Mezi dětmi jsou mobilní telefony velmi rozšířeny. Ve věkové skupině 10 až 12 let vlastní mobilní telefon 98 % žáků a studentů, ve věkových kategoriích od 13 do 19 let je to dokonce 99 %. U mladších školních dětí ve věku 6 až 9 let je vlastnictví mobilu nižší – vlastní ho 80 % z nich. I toto zastoupení lze považovat za vysoké.
Děti jsou zvyklé mobil používat aktivně, o čemž svědčí to, že 64 % dotázaných žáků a studentů používá mobil několik hodin denně, 19 % jich má omezený čas od rodičů a jen 15 % ho používá občas nebo vůbec.
Děti nejvíce využívají mobilní telefony pro sociální sítě (75 %), dále k poslechu hudby (69 %), komunikaci – volání a posílání zpráv (69 %), hraní her (60 %) a pořizování fotek a videí (45 %). V nižším věku děti nejvíce využívají mobily ke hraní her – ve věkové skupině 6 až 9 let mobil na hraní her využívá 75 % respondentů.
Jak v českých domácnostech nakládáme s mobily, které už nevyužíváme
Nejčastějším způsobem, jak se v rodinách zbavují starého mobilu, je, že ho dají někomu z rodiny (42 %). Pouze 15 % domácností podle průzkumu odevzdává vysloužilé mobily na recyklaci. Zhruba ve 4 % domácností vysloužilé mobily vyhazují do směsného odpadu. Jen 16 % dotázaných uvedlo, že v jejich rodinách nemají žádné vysloužilé mobily, které aktivně nevyužívají. Naopak ve 22 % domácností mají čtyři a více vysloužilých mobilních telefonů.
Přibližně čtvrtina dotázaných nemá představu, jaká je hodnota materiálů, které obsahují staré mobilní telefony. K reálné hodnotě, která je cca 20 Kč, se přiblížilo 6 % respondentů. Naopak 17 % se domnívá, že starý mobil má hodnotu vyšší než 1 000 Kč, dalších 21 % si myslí, že jeho hodnota je mezi 500 až 1 000 Kč. Tyto nadsazené odhady ceny starého mobilu mohou být zřejmě jedním z důvodů, proč si lidé vysloužilé mobilní telefony ponechávají a nepředávají je na recyklaci. Předpokládají, že mají doma hodnotnou věc.
V součtu zhruba 44 % respondentů spatřuje motivaci pro darování starého mobilu na dobrou věc v jeho dalším využití nebo využití jeho součástí – z toho 18 % vidí smysl v recyklaci a úspoře surovin, 15 % motivuje, že recyklační firmy telefon rozeberou a prostředky utržené za cenné suroviny poskytnou na dobročinnost a 11 % vidí smysl v opravě, po které mobil znovu slouží lidem, kteří by si nový nemohli dovolit pořídit. Pro 25 % dětí a dospívajících by byly největší motivací peníze, které by za odevzdaný mobil dostali, i kdyby to byla jen malá částka. Přibližně čtvrtinu nemotivuje k odevzdání na dobrou věc nic.
Děti a dospívající většinou vědí, kam by se měly odnášet staré baterie z mobilních telefonů. 77 % správně uvedlo, že do sběrného boxu, vč. nádob ve školách, dále 37 % uvedlo, že do sběrného dvora (respondenti mohli vybírat z více možností). Co dělat se starou baterií z mobilního telefonu neví 11,5 % respondentů a zcela špatnou variantu – vyhození baterie do běžného koše na odpadky zvolilo 4,5 % respondentů.
Děti a poškozené baterie z mobilu
Mezi žáky a studenty je poměrně vysoké povědomí o tom, že poškozené baterie z mobilu mohou být nebezpečné. Je si toho vědomo 89 % z nich. Ale i zde je prostor k osvětě, protože 24 % respondentů má jen základní povědomí a neví, jak konkrétně jsou nebezpečné, a 11 % o rizicích poškozených baterií dosud nevědělo.
Nejvíce žáků a studentů by se v případě, že by zjistili přehřívání baterie v mobilním telefonu, obrátilo na dospělé – celkem by tak učinilo 56 % respondentů. Dále 12 % neví, co dělat, a 11 % by to neřešilo a mobil používalo dál. Základní operativní možnost, tedy mobil vypnout a nechat ho vychladnout, by zvolilo přibližně 9 % respondentů.
Další vzdělávání
Mezi konkrétními tipy žáci a studenti nejčastěji zmiňovali, že by pomohlo, kdyby měli ve školách více informací z výuky, ale také ze sociálních sítí nebo z reklamy (tento námět mělo 7 % respondentů). Dalším častým podnětem bylo, že by pomohla nefinanční odměna – např. výlet, sladkosti, volno ze školy, ocenění známkami, další 3 % si myslí, že by podpoře sběru ve škole pomohla finanční odměna. Také byla patrná rezignace, že sběr více podpořit nelze, protože mnohé lidi nezměníme.
*Největší zastoupení měli žáci ze Středočeského kraje (23 %), Moravskoslezského kraje (12 %) a Jihomoravského kraje (11 %).
Nejvíce dotazníků vyplnili žáci ve věku 13-15 let (44 %), dále 10-12 let (36 %) a studenti ve věku 16-19 let (12 %), děti ve věkové skupině 6-9 (6 %).
Poměr mezi chlapci a děvčaty, kteří se zúčastnili výzkumu, byl přibližně stejný: 47 % dívek a 46 % chlapců, 7 % respondentů se nevyjádřilo.
